Postup přípravy
Ačkoliv je lilek stařičká teplomilná kulturní rostlina pocházející pravděpodobně z Indie, u nás si pomalu získávala slávu až ve 20. století. Dříve měl menší plody tvaru vejce a možná i proto si vysloužil pojmenování lilek vejcoplodý. I když se jedná botanicky o ovoce, je určen výhradně k tepelné úpravě.
Tento úžasný recept jsem se naučila na kurzu italského vaření v Chefparade.
Na 4 porce budeme potřebovat:
Bramborové gnocchi
- 500 g brambor
- cca 170 g hladké mouky (množství je velmi orientační)
- 40 g sýru parmazánového typu
- 1 vejce
- sůl
- plus mouka na podsypávání
- olivový oleje nebo máslo k omaštění gnocchi
Omáčka
- 1 lilek
- 2 šalotky
- 4 stroužky česneku
- 250 ml šlehačky
- sůl a čerstvě mletý pepř
- trochu sýru parmazánového typu na posypání porcí na talířích
- 4 kousky rozmarýnu na ozdobu
- olivový olej
Postup:
Brambory uvaříme ve slupce doměkka, slijeme, necháme zchladnout a oloupeme. Rozstrouháme na jemném struhadle, přidáme jemně nastrouhaný sýr, mouku, vejce a sůl a zpracujeme vláčné, pevné těsto. Pracovní desku posypeme vydatně moukou a těsto na ní vyválíme na váleček. Pomoučeným nožem krájíme malé kousky, rukama koulíme kuličky a pomoučenou hranou vidličky promáčkneme. Hotové gnocchi nasypeme do vroucí osolené vody a vaříme, dokud nevyplavou (plus ještě minutku). Hotové noky rychle vyndáme pomocí cedníku do misky a zalijeme olivovým olejem nebo rozpuštěným máslem. S přípravou musíme dost spěchat, protože osolené bramborové těsto rychle řídne.
Než začneme s přípravou gnocchi, omyjeme lilek, nakrájíme jej na maličké kostičky, posolíme a necháme na tácku vypotit. Asi po půl hodině ubrouskem odsajeme puštěnou tekutinu a přesypeme na olivovým olejem politý plech. Osolíme, opepříme a upečeme v horní části trouby dozlatova.
Na pánvi rozehřejeme trochu olivového oleje a orestujeme na něm nakrájenou šalotku. Po chvilce přidáme prolisovaný česnek a opečený lilek. Chvilku společně restujeme a poté zalijeme šlehačkou. Chvilku povaříme.
Vím, že nás nabádal kuchař v Chefparade, že parmazán a sýry jemu podobné se strouhají výhradně na „obrácených hřebíkách“ nebo na lupínky, ale osobně jsem zastáncem „čisté práce“ a sýr, který zůstává uvězněn v obrácených hřebíkách mě děsně štve 😀